O práci „za oponou“ na novém ročníku FORu 2018

Publikováno: 12. 3. 2018, 13:00

„Festival je takové naše miminko,“ říká organizátorka Festivalu osobnostního rozvoje Vendy Šolcová. 

Minulý ročník Festivalu osobnostního rozvoje měl ohromný úspěch. Více než stovka účastníků, skvělá atmosféra, výběr z devíti workshopů denně, jaký bude ten letošní?

Loňský ročník se myslím opravdu povedl hlavně díky tomu, že se přihlásila spousta skvělých lidí, kteří tvořili atmosféru celého festivalu. Účastníci, lektoři i B-tým (pozn. redakce: pomocní organizátoři na místě). I když ne všechno bylo podle našich představ, lidé odcházeli nadšení do dalších rozvojových aktivit a i my jsme hned věděli, že bude i další ročník.



Chystáte se laťku posunout?

Protože se i my dál rozvíjíme, chystáme letos změny, aby byl festival ještě lepší. Přesunuli jsme například termín o několik týdnů později kvůli počasí a místo konání bude v prostornějším a komfortnějším prostředí.

„Při plánování změn vycházíme hlavně ze zpětné vazby, kterou nám dali účastníci minulý rok.“

Dotknou se změny i výběru workshopů?

Určitě. Chceme, aby účastníkům z loňska, kteří se k nám vracejí, mohl festival nabídnout zase něco nového. Letos bude například nově zařazený workshop Na vlně koně: Jak se domluvit o přirozené komunikaci s koňmi nebo workshop Replug me o odpojení se od technologií.



Podle čeho vybíráte lektory? Máte s nimi osobní zkušenost?

Kritéria pro výběr lektora jsou přísná. Výběr vždycky vyplývá z osobní zkušenosti nebo doporučení. Někteří z lektorů jsou naši bývalí učitelé a jiní nás po předchozím ročníku oslovují sami.

„Pokud lektora neznáme, vždycky si jeho workshop nejdřív sami vyzkoušíme. Tak si ověřujeme nejen kvalitu lektora, ale i to, že workshop zapadá do naší festivalové vize.“

Co pro vás festival znamená? Je to práce nebo záliba?

Festival je takové naše miminko, je to něco, čím žijeme, a každý úspěch nás ohromně těší. Času a práce to vyžaduje fakt hodně. Minulý rok jsme si dali měsíc pauzu a hned jsme se pustili do plánování dalšího ročníku.

Jak to vnímá tvoje nejbližší okolí?

Tak třeba vloni se mnou na festival jela jako účastník i moje mamka, zároveň nám taky moc pomohla jako organizátor. Bylo pro mě důležité, že vidí, co dělám ve volném čase a po festivalu mi říkala, že si workshopy moc užila – byla úplně nadšená! :-) Já jsem byla zase spokojená, když jsem viděla, jak si program užívá.

Byla tvoje mamka věková výjimka? Nebo je festival věkově neomezený?

Žádná věková omezení nejsou. Třeba nejmladší účastník měl osm měsíců a nejstarší padesát sedm let a i přesto byli všichni na stejné vlně. Záleží na tom, že se člověk chce rozvíjet a růst. Snažíme se poskytnout prostor všem včetně rodin s dětmi.

„Je pro nás důležité, že se tu cítí dobře lidi různého věku. Věkový strop nemáme. Je ti 60 a chceš se rozvíjet? Přijeď!“

Máte v A-týmu rozdělené kompetence?

Jasně, každý má svoji hlavní oblast, které se věnuje, ale snažíme se, abychom byli vzájemně zastupitelní. To je obrovská výhoda, když náhodou někdo vypadne.

„Jsme jako čtyři nohy jednoho stolu, každá je nepostradatelná.“



Autorka článku:

Michaela Ulrichová (25): fyzioterapeutka, studentka postgraduálu a účastník FOR 2017. Na podzim 2017 založila se svou sestrou Kristýnou skupinu Flow-me pořádající workshopy osobnostního rozvojepro veřejnost.

Aktuálně: od 20. do 22. 4. bude probíhat Festival osobnostního rozvoje 2018 – podívat se